Rozmanité hořící dýně před školou, temná škola matně osvícená několika tajemnými lucernami, vznášející se duchové a najednou strašlivé uááááá… Takto vypadal příchod všech žáků do školy poslední říjnový den. Jakmile se vzpamatovali z leknutí, mohli poznávat mezi upíry, kostlivci, příšerami a čarodějnicemi tváře svých spolužáků, kteří si na ně v potemnělé chodbě počíhali. Celá škola se přes noc proměnila a stala se domovem mnoha pavouků, kteří potáhli stěny svými pavučinami. Ze školní půdy nás navštívil kostlivec, duchové prozářili schodiště a nad hlavami se vznášel nejeden netopýr. A paní učitelky? Ty se také proměnily a místo nich vedli výuku milé čarodějnice, které si připravily mnoho halloweenských úkolů, soutěží, aktivit a taky odměn. Žáci se mohli dozvědět, že Halloween navazuje na dávné keltské oslavy konce léta, tedy se nejedná jen o přejatý americký zvyk, jak se mnozí domnívají. Keltové věřili, že hranice mezi světem živých a mrtvých je v tento den nejtenčí a proto také v těchto dnech vzpomínáme na ty, kteří tu už s námi nejsou.
Po vyučování jsme se sešli u oběda speciálně určeného pro všechny ty příšery a tajuplné bytosti, ve které se všichni proměnili. Podávala se žabí žluč a hadí ocásky. A místo dezertu jsme si mohli pochutnat na moučných červech či cvrčcích.
Věřím, že jsme si všichni tento den užili a můžeme se těšit zase napříště, až naše škola potemní a ozývat se bude uáááá…
